Battletech

hodnoceno 91x (Seznam vlastníků)

Souboj obrněných Mechů, aneb kdo se stane Prvním lordem (nové) Hvězdné ligy

Autor: laredo | 18.7.2011 | 8

„Zatracený povstalci a zatracená planeta!“ ulevil si do mikrofonu warrior Ramirez a výhružně pohrozil okolním stromům levou paží svého dvacetitunového Žihadla, ve které měl nainstalován velkorážní kulomet. Druhá ruka, zaťatá v pěst, svírala střední laser v pistolovém provedení a další kulomet. Žihadlo, coby (momentálně) nejlehčí a nejpohyblivější stroj jejich falangy, mělo své místo na špici.

„Zatraceně zákeřný povstalci, chtěls říct, né?“ upřesnil jeho názor nezvykle vysokým hlasem warrior Čang, pilotující pětatřicetitunového Jeřába. Tento Mech měl místo humanoidních paží výčnělky připomínající sklopená křidélka, ve kterých byly zabudovány celkem 4 střední lasery a kterými podle Ramirezova příkladu také výhružně mával. Laserovou baterii ještě doplňoval raketomet pro čtveřici raket krátkého doletu, umístěný ve střední části trupu. „To, jak včera zlikvidovali Mitchovu Cikádu, byla podle mě guerilla v tom nejdrsnějším slova smyslu.“

„Držte hubu, chlapi, a radši dávejte pozor kolem sebe!“ okřikl je jejich velitel, seržant Mendoza, sedící v kokpitu pětaapadesátitunového Kondora. „Musíme nejdřív zjistit, kde se ty všiváci schovávaj. A až je najdeme, hezky jim to spočítáme, i za chudáka Mitche.“

Mendozův Kondor měl jako jediný z nich zbraně určené pro boj na velkou vzdálenost – střední autokanón AK/5, namontovaný nad levým ramenem, a raketomet pro pětici raket dlouhého doletu, umístěný v pravé části trupu. Výzbroj pro boj na střední a krátkou vzdálenost u něj představoval střední laser v pravé ruce a raketomet pro dvojici raket krátkého doletu umístěný vedle Mechovy hlavy.

K napsání recenze na tuto nepochybně zajímavou, třebaže dnes už možná méně známou taktickou deskovou hru s názvem Battletech (zkratka BT), mě přiměly celkem 4 skutečnosti:

• Fakt, že nedávno vyšla tzv. Anniversary edition Battletechu (tj. edice vydaná k 25. výročí existence BT), která otevírá možnosti pro seznámení se s touto hrou i novým (mladým) hráčům.

• Skutečnost, že jsem před nedávnem dočetl trilogii Warrior od M. Stackpolea, kterou se mi (konečně) podařilo najít na webu v elektronické (třebaže anglické) verzi a která se odehrává právě ve světě BT. Jsem z ní velmi pozitivně unesen a už se těším na další trilogii Blood of Kerensky.

• Nostalgické vzpomínky na dobu, kdy jsem si tuto hru pořídil a postupně objevoval širokou škálu jejích možností (kromě hraní scénářů i návrh vlastních Mechů a scénářů).

• Fakt, že dosud zde (na ZH) žádná recenze na BT není.

Pokud vás tato hra dosud míjela, neboť mezi vydáním její 4. edice (v češtině) a této Výroční edice uplynulo skoro 13 let, a pokud máte rádi taktické střety menšího počtu obrněných jednotek v různorodém terénu, přičemž do hry vstupuje i mnoho dalších technických i přírodních zákonitostí, tak myslím, že byste teď měli nastražit uši a zbystřit pozornost. BT by vám totiž mohl opravdu učarovat, jako už se stalo mnoha jeho hráčům po celém světě.

Poznámka: V dalším textu jsou kurzívou psány pasáže, které popisují fakta, které se hrou samotnou přímo nesouvisí. Pokud tedy neradi čtete delší text, můžete je v klidu přeskočit :-).

Cikáda warriora Mitche se totiž včera při honbě za prchajícím povstaleckým vznášedlem chytila do vyhloubené „pasti na mamuty“. Zamaskovaná, čtyři metry hluboká díra nepředstavovala pro vznášedlo žádný problém, ale pro nic netušící Cikádu na ptačích nohách ano. Mitch sice hrozící pád vyrovnal, nicméně během došlápnutí pravé nohy došlo k poškození jejího kyčelního kloubu, a Cikáda tak uvázla v pasti. Prchající vznášedlo rychle přivolalo pomoc a nepřátelský Jestřáb brzy trápení nepřátelského stroje ukončil, když mu ustřelil poškozenou pravou nohu. Následný pád na zem, přesněji na kokpit, připravil liaovského warriora o život. Zbylé nepřátelské Mechy, které dorazily na scénu o pár minut později, už našly jen jednonohou Cikádu s rozbitým kokpitem.

Průzkumná falanga Liaovců (od včerejška oslabená o jeden stroj) nyní opatrně postupovala cestou v džungli na planetě Xin-Jang. Před necelým týdnem se jejich rota vylodila na této planetě s úkolem skoncovat s hrozbou místních separatistů, známých pod jménem Xin-Jangští tygři. Jejich dosavadní snažení prozatím skončilo ztrátou několika vznášedel, 10 vojáků a včerejší ztrátou Cikády spolu s jejím pilotem. Jim samotným se zatím žádný větší úspěch nepodařil, pokud tedy nepočítáme tucet zabitých povstalců, mrtvých bohužel dřív, než mohli být vyslechnuti příp. donuceni mluvit. Zbylé dvě falangy jejich roty prozkoumávaly jiné oblasti této planety ve snaze získat přesnější informace o dislokaci povstaleckých sil.

Jak to všechno (v mém případě) začalo

Začal bych svým příběhem seznámení se s BT. Za doby svých vysokoškolských studií jsem si kupoval dvouměsíčník Dech draka, vydávaný českým (herním a částečně i knižním) vydavatelstvím ALTAR. ALTAR asi nejvíc proslavila jejich hra na hrdiny Dračí doupě, které je ale víceméně jen klonem RPG systému Dungeons and dragons. V Dechu draka vycházely jednak krátké povídky (obvykle ze žánru fantasy), ale měly tam své místo i rubriky věnované nejen recenzím scifi či fantasy knížek, ale i Altařím hrám (ať už těm jejich nativním, či těm lokalizovaným do češtiny). Mezi nimi měla své pravidelné místo i dvoustránka věnovaná BT.

Tenkrát jsem BT vůbec neznal a z těchto článků jsem taky vůbec moudrý nebyl. Obvykle se v nich popisovala konstrukce Mechů či falang Mechů s předem omezenou tonáží a rozebíralo se tam z různých hledisek to či ono jejich vybavení. (Stručné terminologické vysvětlení: Mechem se míní obrovský, desetimetrový, opancéřovaný kráčející robot, kterého pilotuje člověk, kterému se říká warrior. Falanga znamená v tomto případě skupinu 4 Mechů.) Inu, pro neznalce (jako jsem tehdy byl já) to byla z větší části španělská vesnice, takže jsem prozatím BT úspěšně odolával.

Brzy ale nastal zlom. ALTAR přeložil do češtiny trilogii Sága legie Šedé smrti od W. Keitha a v Dechu draka na ni vyšla upoutávka. Z opatrnosti jsem si koupil jen její první díl, abych se nezklamal koupí celé trilogie najednou. Bohužel opatrnost vůbec nebyla na místě. Roklinu hromu (tj. první díl) jsem velmi rychle zhltnul a brzy napochodoval do Černé planety (brněnská prodejna scifi a fantasy literatury – nevím, jestli ještě dnes existuje) pro zbylé dva díly. Tempo jejich přečtení nijak nezaostávalo za tím předcházejícím.

Na přelomu roku 1997–98 ALTAR vydal českou verzi tzv. 4. edice BT. Po Vánocích jsem si pro ni šel do téže prodejny. Přišla mě tenkrát na necelých 500 Kč. A pak začaly týdny seznamování se s ní a údivu nad tím, jaký má tahle hra potenciál, navzdory tak malé krabici – v porovnání s dnešními deskovkami v krabicích velikosti tomb-size od FFG. Překvapení bylo o to větší, neboť do té doby jsem měl zkušenosti pouze s obyčejnými českými deskovkami typu Maršál a špión. Fantóm staré Prahy, Kamiónem po Evropě nebo Stavíme Stalinův pomník. To, že si v nějaké hře můžete navrhovat vlastní jednotky či dokonce i scénáře, by mě ani ve snu nenapadlo.

Velkou škodou bylo, že ALTAR tenkrát nevydal (nevím dodnes, co bylo skutečným důvodem) avizované rozšíření BT s názvem Citytech (začleňující do hry boje v městském prostředí, pěchotu, vznášedla a hlavně Klany, špičkové warriory, potomky vojáků generála Kerenského, kteří se vrátili zpět do galaxie, kterou kdysi opustili, a pochopitelně jejich namakané Mechy) a také obě knižní trilogie od M. Stackpolea, které jsem zmínil na začátku. Díky Internetu už jsem naštěstí zacelil nedostupnost oněch dvou trilogií. Co se týče dalších rozšíření BT, uvidíme, jak si povede vydavatelství Catalyst Game Labs, které teď převzalo autorská práva na BT od už zaniklé původní duchovní matky BT – společnosti FASA.

„No né, gratulanti už jsou na cestě. Stejná sestava jako včera, akorát sou kapánek nervóznější,“ posměšně komentoval postup liaovské falangy warrior Ši-fu, jehož vypnutý třicetitunový Pavouk právě ležel na břiše na zalesněné vyvýšenině, odkud měl nezastíněný výhled na necelých padesát metrů vzdálenou cestu.

Vypnutý reaktor jeho Mecha měl značně ztížit jeho prozrazení, pokud by nepřítel používal infračervený skener. Ovšem pokud by ho nepřítel nachytal takto „v negližé“, nedal by za svůj život ani zlámanou grešli. Pavouk byl ideální přepadový stroj. Štíhlý, s humanoidní podobou a vybavený 8 tryskami dokázal nejen vyskočit výše než kterýkoliv jiný Mech, ale jeho tempu chůze či běhu se dokázala vyrovnat snad jen Cikáda. Výborné manévrovací schopnosti snižovala snad jen výzbroj sestávající ze 2 středních laserů, zabudovaných ve trupu.

„Tak to abychom připravili uvítací stafáž, Ši“ potvrdil příjem jeho zprávy další separatistický warrior Blake, jehož Panter nyní seděl na zadku, na dně nedalekého jezera. I když Panter seděl na dně jezera, nevyčnívala žádná jeho část nad hladinu. Když se v jezeře postavil, tak mu hladina sahala kousek nad úroveň pasu. Hlavní ale bylo, že masa studené vody značně zvyšovala účinnost jeho chladičů, které se zrovna nacházely pod úrovní vodní hladiny. Panterův vrhač částic, třebaže jen jeden, patřil mezi výzbroj produkující největší množství tepla. Jelikož vrhač měl jistou minimální hranici, do které nedokázal spolehlivě zaměřit cíl, bylo by nejbližší okolí Pantera bezbranné. Jeho sekundární výzbroj tedy představoval raketomet, obsahující 4 trubice pro rakety krátkého doletu, zabudovaný do prostřední části trupu.

Blake dostal pro dnešek roli „vodníka“, neboť Ši si vylosoval hlídanou na kopci.

„Všechno jde podle plánu, chlapi. Víte každý, co máte dělat?“ chtěl se ujistit jejich velitel, bývalý seržant Woo, pilotující Jestřába a momentálně se nacházející nedaleko povstalecké základny, kde dohlížel na finální přípravy jejich přepadového týmu pěšáků se 2 ukradenými vznášedly. Jestřáb nesl v pravé ruce masivní velký laser. V levé a pravé paži měl obdobně jako Žihadlo po jednom kulometu a v levém a pravém boku po jednom středním laseru.

„Hlídač připraven,“ ozvalo se Ši-fu.

„Hastrman už si chystá hrníčky na dušičky,“ potvrzoval svou připravenost Blake.

„Paráda, takže můžeme spustit kolotoč. Držte se, chlapi!“

„Ty taky, seržo!“ odpověděli mu svorně jeho dva parťáci.

Svět Battletechu a prostředí, ve kterém se odehrávají (herní) scénáře

Deskové hry (obvykle) čerpají svou tématiku buď z filmové, literární, či počítačové předlohy, anebo jsou natolik originální, že si (svůj) herní svět dokážou vytvořit samy. Pokud pak navíc nějací schopní spisovatelé, režiséři či programátoři převedou tuto vizi do své branže, pak se může daná hra právem považovat za skvost. Je ale fakt, že někdy je ten postup opačný – např. Pán prstenů, Battlestar Galactica, Starcraft, Warcraft apod.

U BT ovšem platila první možnost. Vím o spoustě knížek (třebaže povětšinou cizojazyčných) zachycujících nejrůznější události ze spletité historie BT. Určitě existují počítačové hry s tématikou BT. Tady bohužel nemohu posloužit přesnějšími informacemi, neboť jsem tento typ PC her nehrál (ale určitě by šlo o realtimové strategie). Co se týče filmového zpracování, obávám se, že nic takového dosud natočeno nebylo.

Doložená historie BT pokrývá dobu o něco více než jednoho milénia. Začíná na začátku 21. století objevem revolučního Kearny-Fučidova pohonu (vesmírných lodí), tj. sestrojením fúzního vodíkového reaktoru a objevem jistých fyzikálních zákonitostí související s tzv. skokovým pohybem (těchto lodí), a končí (prozatím) v 32. století. Stručný popis důležitých historických událostí (technických objevů, zrad, válek, převratů, atd.) najdete buď v historické části příručky pravidel této hry, nebo na webu, kde jsou volně k dispozici ke stažení (viz hypertextové odkazy na konci článku). Nebudu je tady suplovat, jen bych krátce zmínil následující (podle mě podstatná) fakta:

Díky objevu (a sestrojení) fúzního reaktoru a dalších faktů potřebných k dosažení rychlosti světla dokázalo lidstvo kolonizovat spoustu světů v dosahu několika desítek světelných let od planety Země. V (v lidmi obývané) galaxii vládla, tzv. Hvězdná liga, do které nakonec vstoupily všechny státy, obývané novodobou šlechtou. V čele Hvězdné ligy, která měla sídlo na Zemi, stál tzv. První lord, vybíraný (dědičně) z rodu Cameronovců. Bohužel jeden z jeho rádců se proti němu vzbouřil a připravil ho o život. V nastalých zmatcích, kdy se Liga rozpadla na několik menších států zápasících o uprázdněný „trůn“, uprchl generál Kerenský spolu s většinou svých jednotek Mechů (coby hlavních sil armády Hvězdné ligy) pryč za okraj známého vesmíru, aby jeho loajální jednotky nebyly nikým zneužity v boji o moc.

Ony státy, vzniklé rozpadem Hvězdné ligy třebaže existující ještě před jejím založením, pro jednoduchost uvedu jen ty největší a nejdůležitější, představují různá etnika s různými vládními systémy a představami o podobě obnovené Hvězdné ligy. Máme tu militantně (samurajsky) uvažující Sjednocený Drakonis, kterému vládne rod Kuritovců (ála Japonci). V řadě následují průmyslově bohatý Lyránský svaz pod vedením Archona Katriny Steinerové (ála Němci), Federace Sluncí pod vedením prohnaného Hanse Daviona (zvaného Lišák, ála Amíci), kterému se díky svatbě podaří sjednotit jeho říši s Lyránským svazem. Nesmíme opomenout Capellanskou konfederaci pod vládou rodu Liaovců (ála Číňané) a Ligu svobodných světů řízenou Marikovci (ála obchodní gilda Arabů, Poláků,...).

Vládce každého z těchto tzv. Nástupnických rodů (států) sní o tom, že dobude území svých protivníků, stane se novým Prvním lordem a obnoví Hvězdnou ligu. Vzhledem k rozdrobenosti a rovnováze sil se to zatím nikomu nepodařilo. Nesmím opomenout zmínit organizaci Comstar, která sice není žádným Nástupnickým státem, ale má nesmírně důležitý úkol i význam. Díky monopolu na vysílací technologie (speciální druh hyperpulsních generátorů) a díky přístupu ke všem přenášeným zprávám (v rámci galaxie) si Comstar udržuje přehled o všech silných i slabých stránkách Nástupnických rodů a představuje roli „nestranného“ arbitra, přičemž má vlastní skryté úmysly, že právě on je tím vyvoleným Rodem, který obnoví Hvězdnou ligu.

A aby toho nebylo málo, tak se v polovině 31. století zčistajasna objeví na hranici obývaného vesmíru tzv. Klany, potomci warriorů generála Kerenského, kteří jako lavina začnou dobývat jeden planetární systém za druhým. Jako hlavní cíl mají planetu Zemi, na které teď sídlí Comstar. Zastaví je teprve porážka v památné bitvě o Tukkayid, kde se střetnou právě s jednotkami Comstaru. Díky této porážce je s Klany sjednáno patnáctileté příměří. Ale to už je jen takové namlsání na okraj.

Co jsem zatím ale nezmínil je fakt, že hlavním bojovým prostředkem nejsou ve světě BT pěší či tankové divize, stíhací či bombardovací perutě letectva, ale tzv. Mechy – tj. obří obrnění roboti, kteří jsou pilotováni člověkem (warriorem). Warrior ovládá pomocí speciální neurohelmy pohybovou složku Mecha – tj. chůzi, běh, rovnováhu, manipulaci s trupem, pažemi atd. a pomocí tlačítek příp. pákových ovladačů řídí zbývající systémy (zbraně, provozní systémy...). Výcvik warriora trvá několik let, ale teprve zkušenosti z opravdového boje ho skutečně zakalí.

Mechy se kvůli efektivitě seskupují do větších skupin, podobně jako třeba pěchota (družstvo, četa, rota,...). Nejmenší jednotkou je tzv. falanga (angl. lance), která obsahuje 4 Mechy. Falangy jsou obvykle specializované – např. průzkumná (recon), úderná (assault), středně těžká (medium), těžká (heavy), příp. ještě jinak vyhraněná: dálková podpora, přepadová,... 3–4 falangy pak tvoří rotu (company), 3–4 roty vytvoří prapor (batallion) a 3–4 prapory vytvoří pluk (regiment). Záleží, zda máme na mysli normální jednotku (trojúhelníkové pravidlo) nebo posílenou jednotku (4 nižší útvary).

Mechy se přepravují mezi planetami v tzv. skokových lodích (jump ships) a ze skokových lodí na planetu pomocí výsadkových lodí (drop ships), třebaže díky brzdícím tryskám mohou vyskočit z výsadkové lodě stejně jako paragáni. Během bojů se Mechy poškodí a k jejich údržbě a opravám slouží týmy tzv. techů a jejich pomocníků, as-techů.

Kromě standardních armádních jednotek Mechů Nástupnických států tu máme i žoldnéřské jednotky. Ty, třebaže operují nejčastěji na úrovni několika praporů až pluku Mechů, patří díky svým zkušenostem mezi elitní jednotky a často jsou využívány tím či oním z Nástupnických států. Zmiňme např. Kellho ohaře, Wolfovy dragouny nebo Legii Šedé smrti.

„To je fakt divný, kde ty holomci sou?“ nechápal dosavadní nečinnost povstalců Ramirez. „Zatím jsme se ještě nikdy takhle hluboko do džungle nedostali. Kde vězej?“

„Je to zvláštní, Rame, ale přijde mi, že tu někde kolem musej bejt, i když na infra skenerech nic nevidím,“ přidal se k jeho neklidu Čang.

„Nesejčkujte, chlapi. Mecha nemůžete přehlídnout,“ snažil se jim dodat odvahu Mendoza.

Liaovské Mechy mezi sebou udržovaly asi padesátimetrové rozestupy. Šídlo v čele, Jeřáb ve středu a Kondor v týlu.

Najednou zapípaly infra skenery v Čangově Jeřábovi a na připojeném displeji se rozblikaly dvě tmavě červené tečky.

„Rame, mám tu dva malé objekty na infra. Buď ňáký větší zvíře nebo člověk. Otoč se, měl bys je vidět kousek za sebou nalevo i napravo.“

„Dík za varování. Esli to nejni ňáká sebevražedná šelma, tak to musí bejt ty jejich partyzáni. Ale pár pěšáků nemá proti Mechům šanci. Postarám se o ně. Vyměníme si pozice.“

„Seržante, máme tu nějaký nepřátelský hmyz. Ram se o ně postará. Měním si s ním pozici ve formaci.“

„OK. Infoši nebudou problém. Spíš se divim, kde maj tu svou těžkou kavalerii,“ odvětil ne příliš sebevědomě Mendoza.

Ramirezovo Žihadlo se obrátilo o 180 stupňů a jeho hlava se natočila doleva směrem dolů. Vnější kamera mu přiblížila okolí inkriminovaného objektu, který mu tmavě červeně svítil na infra skeneru. Onen objekt právě vstával ze země a odřezával liánu, která mu vedla od pasu nahoru stromu, pod kterým právě stál. Byl to pěšák v maskáčích, jehož obličej byl také potřen maskovací barvou. Na zádech měl přenosný raketomet.

Myslíš si, že mě sundáš s tou svou flusačkou, rebele? Žihadlo mávlo levou rukou směrem k pěšákovi. Kulomet pokropil místo, kde se nacházel povstalecký voják, sprškou tříštivých střel. Vojáka srazila kulometná salva na zem, kde zůstal bez hnutí ležet a kolem jeho těla se začala rozlévat kaluž krev.

„Tak se na vás musí! Kdepak máme dalšího rebela?“ broukal si pro sebe Ramirez.

Chcete mě, aneb z čeho se skládá Mech

V BT se setkáte se sadou předdefinovaných Mechů – tj. předem navržených se vším všudy. 3. edice uvedla na scénu 12 Mechů, zatímco 4. edice přidala dalších 24. Výroční edice uvedla stejné Mechy jako 4. edice. Pochopitelně ale existuje mnoho dalších oficiálních typů Mechů, neobsažených v těchto edicích, stejně jako nepoměrně větší množství Mechů neoficiálních, které si navrhli fanoušci této hry nebo které si můžete navrhnout i vy sami.

Teď vám seznámím s tím, z čeho se takový Mech skládá a co všechno je třeba, aby vzal warrior při jeho řízení v potaz:

Srdcem nebo spíš motorem každého Mecha je fúzní vodíkový reaktor, jehož výkon odpovídá rychlosti jeho pohybu při chůzi resp. běhu pro jeho tonáž (váhu). Obecně platí, že výkonnější reaktory váží víc (třebaže jde o nelineární závislost). Reaktor je chráněn 2 vrstvami stínění, které tedy zastaví první 2 zásahy do této oblasti. Třetí zásah do reaktoru znamená jeho výbuch a anihilaci celého Mecha.

Pokud má být Mech schopen skoku, musí být vybaven tryskami – délka či výška skoku je přímo úměrná počtu použitých trysek. Platí zhruba, že čím vyšší váhová kategorie Mecha, tím těžší trysky je třeba použít.

Všechno vybavení a výzbroj Mecha se přimontuje na vnitřní titanovou kostru.

Pohon a ovládání končetin (částí končetin) Mecha je zajištěn buď pomocí pístů (u lehčích součástek), nebo pomocí speciálních myomerových vláken (tj. svalů).

Udržování teploty Mecha v přijatelném rozmezí vzhledem k pracujícímu reaktoru a teplu, odváděném z drtivé většiny používaných zbraní, zajišťují chladiče, které mohou být rozmístěny na různých částech těla Mecha.

Další důležitou částí Mecha je gyroskop, zajišťující jeho stabilitu při pohybu a dále různé systémy podpory života (myšleno pro pilota), radary, skenery, zaměřovače, apod.

Další položkou je vnější pancíř, který absorbuje zásahy z útoků nepřátelských Mechů. Výše pancíře, kterou je možno na jednotlivé části Mecha nasadit je přímo úměrná až dvojnásobku mohutnosti jeho vnitřní struktury. Na pancíři lze sice ušetřit něco z tonáže, ale nebývá to vždy nejlepší řešení.

Pokud bychom teď s výbavou Mecha skončili, dostali bychom tak akorát pohybující se monstrum, které by připomínalo opancéřovaného King Konga. Ještě nám zbývá doplnit výzbroj. Každý typ použité zbraně má určitou váhu, produkuje při svém použití určité množství tepla, může vyžadovat munici (autokanóny, raketomety), zabírá určité množství tzv. kritických pozic (tj. míst na těle Mecha) a každý je vhodný pro něco jiného. Máme k dispozici jednak energetické zbraně: lasery (ve třech provedeních) nebo vrhače částic, dále zbraně vyžadující munici: raketomety s raketami určenými buď na kratší či delší vzdálenosti (opět v několika modifikacích v závislosti na počtu raket s salvě), dále tzv. autokanóny (něco jako rychlopalná velkorážní děla, opět v několika modifikacích) a klasické velkorážní kulomety, určené primárně pro boj s pěchotou. Do Mecha lze nainstalovat i plamenomet či mu pravit ruku jako sekeru.

Proto také existuje tak široká škála Mechů. Návrh vlastního Mecha není nic složitého. Obvykle modifikujete nějaký standardní typ v určité oblasti, kterou chcete vylepšit. Např. vám přijde daný Mech příliš pomalý, nebo nemůže skákat, nebo má slabé týlové pancéřování či špatnou kombinaci zbraní, atd.

Často ale nenavrhujete jen jednoho Mecha, ale celou falangu, přičemž máte pevně danou celkovou tonáž, do které se musíte vejít. Je už na vás, zda zvolíte např. variantu dva velmi těžké stroje a dva lehké, nebo naopak čtyři zhruba stejně těžké stroje. Vše má své pro a proti a každý scénář může vyžadovat jiný typ falangy.

Hlava Žihadla se znovu otočila, tentokrát doprava, a hledala druhého povstaleckého pěšáka-odvážlivce. Bohužel pozdě. Ramirez spatřil druhého vojáka s raketometem právě ve chvíli, kdy ten odpálil na jeho Mecha raketu typu Inferno.

Odpálit Inferno v džungli! To musej bejt fakt sebevrazi, blesklo Ramirezovi hlavou. Normální důvod použití Inferen je zahlcení (či vyřazení) Mechových infra senzorů (stejně jako i chladičů), neboť obsah rakety (vysoce hořlavá substance) přilne ke svému cíli a vznítí se. Pokud by ale střelec trefil byť i jen jeden zelený keříček v lese či džungli, tak už stačí jen jiskřička a z následného blufčáku už nemusí nikdo stihnout utéct. Tentokrát Inferno zasáhlo jen Ramirezovo Žihadlo, které teď připomínalo chodící hořící pochodeň.

„Čert vem infra senzory. Vypadám teď jako fénix, ale krom zvýšený teploty sem žádný poškození neutrpěl. Musím se jít někam zchladit,“ hlásil svůj stav Ramirez.

„Ramirezi, dostals je? Kolik jich bylo?¨ dožadoval se odpovědí Mendoza.

„Dostal sem jen jednoho. Ten druhej stihnul odpálit Inferno dřív a pak se někam rychle zdekoval,“ vysvětloval situaci Ramirez.

„Podle zdejší mapy leží asi 200 metrů na severozápad odtud jezero. Přesuneme se společně tím směrem Použij trysky, Ramirezi, a dávaj bacha, ať toho od sebe moc nezapálíš,“ nastiňoval svým podřízeným jejich další postup seržant.

„OK, pudu se teda vykoupat. Teď si připadám jak v mikrovlnce, ale až se dostanu k vodě, srovná se to.“

Ramirez zažehl všech šest trysek svého Mecha, trojici na levém boku a noze a trojici na pravém boku a noze. Žihadlo se za chvíli vzneslo do vzduchu na oblaku plynů. Ramirez nasměroval cíl skoku o 100 metrů dál na severozápad do oblasti, kde byla džungle relativně málo hustá.

Zanedlouho ho obdobným způsobem následovali i Jeřáb s Kondorem.

Přeživší povstalecký voják zatím nahlásil vysílačkou svému nadřízenému průběh událostí.

Obsah krabice BT a rozdíly mezi edicemi

Česká 4. edice BT, kterou vlastním, obsahuje 2 barevné příručky, 48 kartonových figurek obrů (24 dvojic), 2 mapy formátu A3 (z obyčejného papíru), gumové podstavečky (na tyto figurky), černobílé palubní karty všech použitých Mechů, dále (malé) samolepky s insigniemi Nástupnických rodů resp. žoldnéřských jednotek, které si můžete nalepit na gumové podstavečky.

Kartonový Mech v podstavečku zhruba připomíná figurku vyšetřovatele ze hry Arkham Horror.

Palubní karta (ve formátu A4) zachycuje veškeré důležité vlastnosti daného Mecha – hodnoty pohybu, rozmístění výbavy a zbraní po jeho těle, rozložení pancíře i vnitřní struktury a slouží také k zaznamenávání poškození (zničeného pancíře, ale i vybavení pod ním). Poškození se buď zaznamenává tužkou (vyplní se určitý počet kroužků odpovídající síle útoku) a po skončení scénáře se vygumuje, nebo lze na palubní kartu položit omyvatelnou průhlednou fólii a poškození zaznamenávat (omyvatelnou) fixou.

V jedné příručce najdete sadu zjednodušených pravidel BT (pro úvodní partii), spolu s popisem herního světa BT (historií, jednotlivými Nástupnickými státy i charakteristikami všech 24 Mechů). Druhá příručka (ta silnější) obsahuje plnohodnotná pravidla BT.

3. edici BT (českou) nevlastním, ale mám za to, že také obsahuje 2 příručky, ale zato 12 figurek plastikových figurek Mechů. Tyto jsou nenabarvené a jedná se o úplně jiné typy než ty ze 4. edice.

Výroční edici (dostupnou zatím jen v angličtině) také nevlastním, ale měla by obsahovat totéž co 4. edice plus nějaké další věci navíc (návody na barvení, podrobnější popis historie,...). Rozdíly jsou především v tom, že v ní nenajdete kartonové figurky Mechů, ale (nenabarvené) plastikové figurky – bohužel ale každou jen v jednom provedení. Mapy jsou vytištěny na tvrdém trvanlivém podkladě, nikoliv jen na obyčejném papíru.

Dnes ale stejně seženete jen výroční edici BT (pokud vynecháme bazary a aukce), takže stejně nemáte důvod, přemýšlet, o kterou edici byste měli zájem.

Ši krátce poté, co se liaovská falanga vzdálila od jeho pozorovatelny, nahodil Mechův reaktor a čekal, než mu hlavní řídící modul zahlásí, že jsou všechny systémy i vybavení plně připravené. Pak pomalu postavil svého Pavouka na nohy. Krátce nato zahlédl, jak se vysoko nad koruny stromů vznesl hořící nepřátelský Mech.

„Chlapi, tak už začala opékačka. Blaku, za chvíli čekej u jezera hosty.“

„Už se nemůžu dočkat.“ odvětil vyrovnaným hlasem Blake.

„Přepadové oddíly pěchoty se vznášedly už jsou na místě, stejně jako já.“ potvrzoval připravenost zbylé části povstaleckých sil seržant Woo.

„OK, já jim vpadnu u jezera do týla,“ zakončil rozhovor Blake a rychle sešel z kopce. Po stezce, kterou před několika minutami prošla nepřátelská falanga, se rozběhl směrem k jezeru, třebaže trochu oklikou.

Ramirez dorazil (nebo spíš doskočil druhým skokem) k jezeru jako první. Na první pohled na něm nebylo nic zvláštního – mělo elipsovitý tvar, cca 80 metrů na šířku a 200 metrů délku. Žihadlo do něj začalo pomalu vstupovat. Za chvíli přistáli na jeho protějším břehu Mendozův Kondor a Čangův Jeřáb. Všude byl klid a ticho jako v hrobě.

„To je úplná idylka. Hned bych se šel taky vykoupat,“ toužebně poznamenal Čang.

„Dávej bacha na svý okolí. Teď už po nás Infernama střílet nebudou, ale to neznamená, že nám daj pokoj,“ uťal ho Mendoza. „Starej se o jižní břeh, já se postarám o severní.“

Žihadlo už bylo ve vodě po kolena. Hořící substance od kolen dolů byla uhašena, ale její zbytek nacházející se nad vodní hladinou hořel i nadále. Ramirez vedl Žihadlo dál do hloubky.

„Jaká je voda, Rame?“neodpustil si rýpnutí Čang.

„Přece mokrá, né? To je ale blbá otázka.“

A pak to začalo.

Herní scénář

Jak už bylo dříve naznačeno, každá partie BT se odehrává na nějakém bojišti, které je popsáno ve vybraném scénáři. Základní hra BT obsahuje celkem 3 předpřipravené scénáře a 2 (stejné) mapy formátu A3, které můžete vzájemně nakombinovat různými způsoby, a dostat tak různá bojiště. Jedná se o prostředí z (klimaticky) mírného pásu – mírně kopcovité s občasnými lesíky a nějakou říčkou. Není ale problém si vytvořit hexové mapy vlastní – polární, tropické, sopečné a kdoví jaké – příp. použít hexové mapy z jiné válečné hry.

Scénář také definuje složení sil obou hráčů (tj. přesné typy použitých Mechů a vlastnosti jejich warriorů) a jejich počáteční rozmístění. Součástí jsou pochopitelně i vítězné podmínky pro obě strany. Scénář se hraje buď na určitý počet herních kol (a získání vyššího počtu vítězných bodů), či na splnění vítězné podmínky.

Jak už jsem dříve zmínil, scénáře se také dají vymýšlet vlastní – fantazii se zde žádné meze nekladou. Na jednom Gameconu jsem se kdysi setkal jak s klasickým scénářem typu „udrž kótu“ po dobu 3 po sobě jdoucích kol, tak i se scénářem odehrávajícím se na speciální 3D mapě, kde hrálo několik hráčů (každý s jedním Mechem) ve stylu všichni proti všem.

Scénáře se dají řetězit do kampaní, kdy se poškození Mechů a spotřebovaná munice přenáší do dalšího scénáře, příp. kdy se dle dosažených úspěchů dá v dalších scénářích poškození opravit.

Najednou se z nebe snesl nepřátelský Mech a přistál rovnou za zády Čangova Jeřába. Z obou Pavoukových středních laserů, umístěných ve středu trupu, vylétly rudé paprsky a zaryly se do týlového pancíře Jeřába. První roztavil slabý týlový pancíř a druhý zasáhl nyní už nechráněný gyroskop.

Čang měl najednou v Jeřábovi plné ruce práce s udržením rovnováhy.

„Máš na šestce Pavouka, Čangu,“ zahulákal mu ve sluchátkách Mendozův hlas.

„Trefil mi gyro. Ocenil bych tvou pomoc, seržo.“

„Vydrž. Jdu za tebou.“

Pavoukovi neuteču, rozhodně ne s poškozeným gyrem. Musím se teď pohybovat opatrně a na skákání můžu rovnou zapomenout, uvědomoval si Čang. Jeřáb se opatrně otáčel, aby na Pavouka viděl a mohl se mu revanšovat.

Mendoza přemýšlel, jak nejlépe pomoci Čangovi. Dostat mrštného Pavouka nebude žádná legrace. Vzhledem k tomu, že se momentálně nacházel 200 metrů od Pavouka, zaměřil na něj svůj autokanón i RDDéčka a zmáčkl tlačítka palby. Pět prodloužených prstů vylétlo z trubic raketometu spolu s proudem průbojných nábojů z ochuzeného uranu. Rakety Pavouka minuly, ale střely z autokanónu mu znatelně ztenčily hrudní pancíř.

„U všech rohatejch, kde ty ses tady vzal?“ vypadlo překvapeně z Ramireze.

Ramirez šokovaně hleděl, jak se z dosud nehybné hladiny jezera, asi 20 metrů od něj, vynořuje něco obludného, co hodně připomínalo Mecha. Počítačová databáze ho vyhodnotila jako Pantera. Ramirez zdvihl pravou paži s laserem, namířil ji na Panterův trup a zmáčkl spoušť. Zasáhl, ale nepřítele to nezaskočilo. Chvíli na to se otevřel poklop Panterových raketometů a 4 rakety krátkého doletu se mu rozletěly naproti. Na tak krátkou vzdálenost zasáhly všechny. Tři zlikvidovaly pancíř pravého boku a poslední zasáhla hlavu Žihadla.

Kokpit se silně otřásl a Ramirez už se lekl, že došlo k proražení pancíře hlavy. Naštěstí to ale pancíř vydržel. Vydal se s Žihadlem vstříc Panterovi. Před jeho vrhačem částic byl na tak krátkou vzdálenost v bezpečí.

Pavouk a teď Panter. Co mají ještě ti mizerové v rukávu? Rame, to zvládneš. Já musím jít pomoct Čangovi. Mendoza doufal, že se rozhodl správně, když zažehl Kondorovy trysky a dvěma skoky se přenesl na opačný břeh jezera.

Průběh herního kola

Teď aspoň v krátkosti popíšu, jak vypadá herní kolo:

• Fáze iniciativy. Oba hráči si hodí šestistěnnou kostkou a ten, komu padne víc, získá iniciativu.

• Fáze pohybu. Hráči se střídají a každý postupně pohne jedním svým Mechem, dokud nepohnou všemi Mechy na bojišti (příp. je nechají, tam kde jsou).

• Fáze natočení trupu. Hráči teď mohou postupně natočit své Mechy o jednu hranu doprava či doleva, aby si posunuli palebné pole pro zbraně umístěné na rukou či trupu.

• Fáze střelby. Hráči oznámí, který jejich Mech střílí jakou zbraní na jaký cíl. Poté s pomocí tabulek a hodů kostkami tyto útoky vyhodnotí. Nezáleží na pořadí vyhodnocování útoků, neboť veškeré poškození se plně projeví až na konci této fáze.

• Fáze fyzických útoků. Analogie předchozí fáze, ale týká se pouze fyzických útoků. K provedení fyzického útoku musí oba Mechy v této fázi spolu sousedit. Fyzickými útoky se myslí úder pěstí, kop, bodyček (zteč) či útok (skok) z vrchu. Opět nezáleží na pořadí vyhodnocování útoků, neboť veškeré poškození se plně projeví až na konci této fáze.

• Fáze vyhodnocení přehřátí. Nyní se zjistí, zda se následkem nadměrné střelby či nedostatků chladičů, nestalo s Mechem něco závažného – jako třeba nějaký postih ke střelbě, vypnutí reaktoru, omdlení pilota, výbuch munice apod.

Hráč s iniciativou má výhodu v tom, že např. pohne s některým svým Mechem jako poslední ve fázi Pohybu příp. nahlašuje střelbu některého svého Mecha jako poslední ve fázi Střelby.

Třebaže na první pohled vypadá struktura herního kola komplikovaně, velmi rychle vám přejde do krve. Komplikovanější věci, jako rozmístění poškození, procento zásahů u salvy raket, dostřely zbraní vždy najdete v tabulkách, kterých ale není příliš mnoho.

Šiův triumf měl jen krátké trvání. Sice poškodil Jeřábovo gyro, ale jeho warrior navzdory tomuto poškození dokázal udržet svůj stroj na nohou. Nepřátelský stroj se k němu začal otáčet a zároveň Pavoukem trhnul zásah z Kondorova autokanónu. Naštěstí to ale bylo v oblasti, kde měl dostatek pancíře. Měl bych se radši někam zdekovat, pomyslel si Ši, můj Mech není stavěný na boj se dvěma nepřáteli najednou.

Pak se dostala ke slovu povstalecká vznášedla. Třebaže byla jen dvě a jejich posádky tvořili dva povstalci, neslo každé na palubě malý laser. Obě se vynořila z džungle na té části břehu jezera, odkud právě vyskočil Kondor, a obě zamířila zezadu směrem k chladícímu se Žihadlu.

Žihadlo se dostalo do Panterovy těsné blízkosti a oba Mechy se teď do sebe pustily fyzicky. Žihadlo se ohnalo levým hákem, ale Panter to vykryl pravačkou, kterou z větší části představoval vrhač. Panter vykopl levou nohou směrem k nepřítelově pravé kyčli. Pilot Žihadla to zahlédl až na poslední chvíli, neboť oba Mechy byly až po pás ve vodě. Zkusil se rychle stočit stranou, když tu se mu do týlového pancíře pravého boku zaryly dva paprsky malých laserů pocházejících od vznášedel. První si propálil cestu slabým pancířem a druhý už snadno vyřadil z činnosti pravý ramení kloub. Pravačka Žihadla ztuhla v kolmé pozici. Krátce na to dopadla na jeho kyčel špička Panterova chodidla. Díky stočení se na poslední chvíli zlikvidoval Panterův kop jen část pancíře v okolí kyčle, a proto Žihadlo pořád ještě stálo.

Jeřáb se otočil a ihned zaměřil na Pavouka všechny 4 střední lasery. Pavouk už byl ale v pohybu, a tak zasáhly jen dva z nich. Jeden zlikvidoval pancíř levého boku a druhý roztavil pancíř na pravé noze. Teplota v kabině Jeřába rychle stoupla. Pavouk Jeřába oběhl a zezadu rychle švihl dolů oběma pažemi ve směru Jeřábovy pravé křídlovité ruky. Kumulovaná síla úderu čistě oddělila Jeřábovu pravou ruku od trupu. Pak se Pavouk s pomocí trysek přenesl o sto metrů dál od Jeřába.

Kondor přihlížel Pavoukovu manévru, kterým usekl Jeřábovu paži, ale z obavy, aby nezasáhl Čanga, chvíli se střelbou zaváhal. Poté už Pavouk aktivoval trysky a přenesl se o 100 metrů vedle.

Mizera jeden. Mendoza se podíval směrem k Žihadlu a zaregistroval i dvě vznášedla, jejichž střelba ochromila Žihadlu pravačku. Zákeřní rebelové! Na jedno vznášedlo zaměřil střední laser v pravé ruce a na druhé autokanón. Dosud letěla vedle sebe, ale v okamžiku, kdy aktivoval své zbraně, se od sebe oddělila. Mendozovi se podařilo trefit jen jedno z nich laserem. Okamžitě se změnilo v ohnivou kouli, zatímco jeho dvojče nabralo obrátku a rozletělo se směrem k poškozenému Jeřábu, který se opět otáčel směrem k Pavoukovi.

Vyhodnocení útoků

Nyní něco málo k vyhodnocování útoků. Zmíním jenom útoky střelbou. Fyzické útoky se vyhodnocují podobně (ale o něco jednodušeji).

Každý warrior má určitou hodnotu tzv. třídy střelby (tj. skutečnost, jak dobře umí střílet a mířit). Obvykle se toto číslo pohybuje v rozmezí 4–5. To je základní hodnota, jakou musí tento warrior hodit při střelbě na cíl v krátkém dosahu své zbraně, který vidí, kdy se warriorův Mech nepohnul a cílový Mech se pohnul nejvýše o 2 pole a přitom se nenachází v žádném krytu. S pohybujícím se cílem, který se nachází ve větší vzdálenosti, a s pohybujícím se Mechem, který střílí, a mnoha dalšími faktory se tato základní hodnota pochopitelně zvyšuje (a klidně může i přesáhnout 12).

Na útok každou zbraní se hází dvěma šestistěnnými kostkami, z čehož vyplývá že může padnout 2–12. Tyto krajní hodnoty mají speciální význam. 1 znamená kritický zásah (jisté oblasti trupu dle směru útoku) a 12 znamená zásah hlavy. Pokud padne číslo alespoň tak velké, jaké je požadováno, pak se warrior trefil. V opačném případě útok minul. Každopádně daná zbraň vyprodukovala určité množství tepla a pokud vyžadovala munici, je třeba jednu její salvu (dávku) odečíst.

Podle hozené hodnoty se v tabulce zásahů zjistí zasažená oblast. Může jít o pravou/levou ruku, pravou/levou část trupu, střední část trupu, hlavu (12), nebo pravou/levou nohu. Také zde má význam směr, odkud zásah přijde. Rozlišuje se útok zepředu, zezadu, zprava či zleva. Takže třeba při útoku z týla, se při zasažení levého boku myslí levý bok v týle a při útoku zprava je mnohem větší šance na zásah pravé části Mecha než té levé.

Pokud např. při zásahu některé paže vrhačem, který způsobí zranění za 10 (bodů pancíře), už nezbývá tolik (bodů) vnějšího pancíře, pak se zbytek zranění promítne do poškození vnitřní struktury této paže (která také představuje určitý počet „koleček“). Při poškození vnitřní struktury se také musí ověřit, zda nedošlo k poškození vybavení či komponent, nacházejících se tam (tzv. kritické zásahy). V případě poškozené paže by např. mohlo dojít k poškození pístu ramene, paže, pěsti, či některé zbraně v této ruce namontované. Pokud už v zasažené oblasti nezbývají žádné volné body vnitřní struktury, tak je daná část Mecha kompletně zničena a poškození se šíří dál.

Pak na bojiště vběhl Jestřáb. Vynořil se z místa, odkud před chvílí přilétla vznášedla. Namířil na Kondora velký i oba střední lasery. Tři karmínové proudy světla, jeden silnější a dva slabší, zazářily nad vodní hladinou a setkaly se na levé části Kondorovy hrudi, kterou kompletně zbavily pancíře. Konečně normální protivník, který vám nevpadne do týla, pomyslel si Mendoza.

Mendoza kontroval Jeřábovu střelbu svým autokanónem, středním laserem a dvěma RKDéčky. Tentokrát minul autokanón, ale obě rakety a střední laser zasáhly Jestřába do pravé ruky.

Ramirez uvažoval, co dál. Většina rosolovité hmoty už přestala hořet, ale nebezpečí představované nepřátelským Panterem i zbývajícím vznášedlem nemohl ignorovat. Navíc mělo jeho Žihadlo zaseknutou pravačku. Okamžitě aktivoval čtveřici trysek upevněných na trupu, neboť zbývající pár na nohách, byl momentálně pod vodou. Žihadlo se vzneslo z jezera. Ramirez ještě ve vzduchu zvládl zaměřit levým kulometem posádku překvapeného vznášedla, které mířilo k poškozenému Jeřábovi, a dlouhou salvou proměnil vznášedlo v železný šrot. Poté nasměroval Žihadlo na břeh, kde se nacházel Pavouk s Jeřábem.

Blake v Panterovi zatím zůstal napůl ponořený ve vodě jezera a zvažoval, na koho zaútočí teď. Šiův Pavouk byl teď v oslabení. Žihadlo bylo značně pochroumané, a tak zaměřil svůj vrhač i salvu čtveřice RKDéček na jednorukého Jeřába, který se teď pohyboval relativně pomalu.

Jeřáb vypálil svými dvěma zbývajícími středními lasery i stejnou várkou raket jako Panter na Pavouka, ale ten už opět zažehl trysky a přenesl se na druhý břeh, kde spolu zápasily Jestřáb s Kondorem, takže jeho snaha vyšla vniveč.

Panterova střelba byla přesnější. Azurový blesk z vrhače částic se zaryl do Jeřábova pravého boku a zakousl se hluboko do vnitřní struktury. Dvojice RKDéček následovala jeho cestu a zasáhla místo, kde měl Jeřáb uloženu munici pro raketomet. Série postupných explozí se šířila ze zasaženého místa všemi směry, až nakonec výbuch fúzního reaktoru ukončil Jeřábovu agónii.

„Seržo, padáme odsud! Čang je mrtvej a mý Žihadlo má zaseklou pravačku. Povstalci sou navíc v přesile.“ V Ramirezově hlasu byla jasně patrná známka strachu, ale i rozumu.

„To je fakt. Štěstěna nám dnes není nakloněna. Vypadneme odsud stejnou cestou, kudy jsme přišli.“

Mendoza si ještě vyměnil poslední autokanónový a laserový pozdrav s nepřátelským Jestřábem a poté aktivoval trysky a sérií skoků se přenesl na druhý břeh k Ramirezovu Žihadlu. Poté se oba liaovské Mechy rozeběhly do džungle a upalovaly směrem k liaovské základně.

Povstalecké stroje ještě naposledy vypálily na nepřátelské stroje, ale tentokrát minuly.

„Další zářez pro povstalce,“ pochvalně hodnotil jejich úspěch seržant Woo. „Jen škoda těch vznášedel a čtyř našich kamarádů“.

„Věděli, že to nebude bez rizika. Nikdy na ně nezapomeneme.“ ocenil odvahu posádek vznášedel Blake.

„Pokud najdeme jejich těla, pohřbíme je, jak se sluší a patří. Čest jejich odvaze a památce.“ uzavřel pietní okamžik Ši.

Rozšíření Battletechu

K BT vyšlo mnoho herních rozšíření přidávajících nové mechanismy bojů i nové jednotky – např. Citytech představující vznášedla a boje ve městech, Aerotech uvádějící letadla, Battlespace se skokovými a výsadkovými loděmi, Mechwarrior zdůrazňující RPG stránku warriorů atd. Kromě takovýchto rozšíření vyšly např. Source books jednotlivých Nástupnických rodů nebo tzv. X-Readouts, kde X představuje konkrétní letopočet. Jedná se o přehled inovací různých standardních typů Mechů spolu s obrazovou dokumentací a barevnou kamufláží. Je toho ve skutečnosti mnohem víc, ale pro prvotní představu to určitě stačí.

Závěrečné shrnutí

Jak už jste asi zjistili, pořád jsem zatím jenom chválil a to je nějak podivné. Ale v tomto případě je opravdu těžké si na něco stěžovat. Pokud nemáte náturu na navrhování vlastních Mechů či scénářů, klíďo píďo si vystačíte jen s těmi oficiálními, standardními typy.

Jediné, co by vás od BT mohlo opravdu odradit, je nutnost taktického myšlení. Nefunguje mi třetina chladičů a mám zničený střední týlový pancíř. Mám riskovat střelbu z vrhačů a riziko přehřátí? Mohu si dovolit přiblížit se k nepříteli bez obavy, že mi vpadne do zad a poškodí v nechráněné týlové oblasti gyro či reaktor? Mám risknout fyzický útok na poškozený nepřátelský stroj nebo ho radši zničit z dálky střelbou?

Pokud neradi řešíte takovéto otázky, je jasné, že BT pro vás opravdu nebude tou správnou volbou. Ale ve všech ostatních ohledech se vám (dle mého názoru) odmění výborně zpracovaným taktickým bojem, třebaže zatím jen v té základní podobě (tj. jen samotný BT bez rozšíření). Třebaže poslední scénář BT jsem hrál někdy před 10 lety, pamatuji se, že mě vždycky bavily a určitě bych se do nich i dnes dostal bez větších potíží.

• + možnost navržení vlastních Mechů i vlastních scénářů
• + bohatý herní svět (literární pozadí), ze kterého lze čerpat inspiraci
• + velké množství rozšíření (Mechy, kampaně i nové typy ostatních jednotek)
• + taktická podoba zpracování soubojů
• + lze hrát i jako multiplayer (speciální scénáře)
• +/- vyhledávání v tabulkách
• - zaznamenávání poškození (a následné gumování)
• - komplikovanější pravidla pro boj
• - většina herního materiálu dostupná jen v angličtině (včetně poslední edice)

Apendix

Zajímavé hypertextové odkazy (funkční v době psaní recenze):

• website (sdílené úložistě), na kterém lze nalézt některé romány (angličtina) z prostředí BT (v příkladě např. romány od M. Stackpolea):

http://search.4shared.com/q/1/michael stackpole?

• website obsahující (stažitelné) herní materiály související z BT:

http://www.classicbattletech.com/index.php