BGG hodnocení
Hodnocení her na BGG moc nerozumím.

není to náhodou tím,
že hodnocení na BGG používá nějaký modulátor, kterým se snaží zohlednit oblíbenost nových her? Možná jsi to nějak zohlednit, nevím, jen mám takové tušení, že jsem někde něco takového četl...

https://www.boardgamegeek.com/thread/103639/new-game-ranking-system

edit: ale asi ne - ten by neměl mít takový vliv... A navíc se asi aplikuje jen na ten Geek rating, ne?

Seřaď si to podle Avg Rating
1. Gloomhaven - 9,01
2. Twilight Imperium: Fourth Edition - 8,97
3. Kingdom Death: Monster - 8,92
4. Mythic Battles: Pantheon - 8,91
5. The 7th Continent - 8,73

Průměrná známka - 8,91

Tema, komunita
Podle mne zalezi na tom kolik a jakych lidi hodnoti.

Treba to hodnoceni knih: Archiv Bouřné záře 2: Slova paprsků 96% Tady je zcela zrejme, ze hodnoti predevsim ti kdo knihu cetli a cetli ji protoze je to zanr, ktery je zajima. Kdyby hodnotili i lide, kteri nevyhledavaji fantasy, tak by to hodnoceni slo velice rychle dolu. Jenze zrejme ctenari knih jsou poctivejsi a nehodnoti knihy podle obalu a recenzi, ale podle toho ze ji skutecne precetli.

Bohuzel u deskovek to tak neni - mnohokrat se tu v diskusi objevuji odsuzujici hodnoceni aniz by lidi tu hru hrali. Popr. ji naivne zkusi v naprosto nevhodne herni skupine a po jednom zahrani hru odsoudi. Prumerne hodnoceni tak jde velice rychle dolu, protoze neexistuje hra ktera by vyhovovala vsem lidem. Stejne jako kniha film, serial... Jenze tam proste nekoukam na horory kdyz je nemam rad a tim padem je nehodnotim...

správný postřeh
Díky tomu jsem si uvědomil, že většina knih vypadá stejně (papír potiskaný písmenky) a z toho důvodu ji hodnotí (většinou) jen ti, kteří ji přečetli. U her vstupuje do hry mnohem více faktorů a díky tomu se může mnohem více lidí cítit kompetentními k tomu hru hodnotit. Dále do hry vstupuje to, že knihu čteš sám, a uděláš si na ní svůj názor, kdežto ke hře se snadno dostaneš díky někomu, takže ti hra 1) nemusí sednout a přesto ji hraješ, 2) necháš se ovlivnit dalšími věcmi (názorem druhých, atmosférou...). Vychází mi z toho, že to je porovnávání neporovnatelného.

edit: jeden příklad: asi před půl rokem jsem se dostal ke hře Fallout. Svět ani PC hry neznám, ale přesto jsem hrál. Hra je podle mě špatná. Pokud by ji ale hráli pouze hráči, kteří svět znají, dostávala by celkově lepší hodnocení, protože ta špatná dostává zejména od lidí, kteří nejsou stejně jako já ovlivněni daným universem.

PC hry
Vyjádřím se k tomu čemu rozumím:

Pokud bych si měl vybírat pc hry ,podle tohoto hodnocení na Steamu, tak budu velmi překvapen :+).
A stejně je to u všech žánrů,100 lidí 100 chutí.

hodnocení
Ano se vším tak nějak souhlasím, ale stejně: ať už hodnotím cokoliv a dám si na jednu osu počet a na druhou hodnocení, tak výsledkem by měla být přibližně stejná gaussova křivka. A u deskových her je měřitelně posunutá. Pozám to i prakticky - když se rozhoduju, jestli se podívám na nějaký film, tak hodnocení nad 75% většinou beru. Když se takto rozhoduju pro hru, tak automaticky musím snížit laťku na takových 70%...

 
Většina lidí to tak asi nemá, ale já zásadně na databázích nehodnotím hry, které jsem hrál jenom jednou, ani kdyby to byla hra sebehorší.

to s tím herním zážitkem je zajímavý

je fakt ze 50 % hodnocení bude delat zažitek z hraní a hodnocení tedy bude dost citlivé na to s kým a za jakých okolností si se ke hře dostal, jesli ti byli dobre vyvetlené pravidla nebo si v tom tápal atd.

Ja si vybavuju čerstvý případ kdy jsem kdysi dávno hrál A Game of Thrones s partičkou krvežíznivých spoluhráčů a zákeřňáků a byla to pro me jasná 9, teď jsem to hral nedávno v naší mírumilovné partičce a zážitek z toho byl tak na 6. protoze 50 % potenciálu hry se vůbec neprobudilo protože nikdo nikomu nechtěl vrazit kudlu do zad. Kdybych nezažil ty starší partie tak bych byl ovlivnění touto poslední hrou.

Další věc že hry se hodnotí vetšínou po pár hrách a je to spíš hodnocení prvního dojmu z hry než hry samotné.

Je moc namyšlené
říct, že deskovky hrají průměrně lidé s větší inteligencí než třeba průměrně kouká na filmy?
Možná pak mají větší nároky při hodnocení.

Otázkou je, jaká část průměru pak opravdu hodnotí ať už filmy nebo hry.

--------------------------------------
Deskoherní Inkvizitor
Zakládající člen hnutí "Jednorožce s duhou do záhlaví Zatrolenek"

Vysoké hodnotenie deskoviek
Ja mám trochu iný problém. Veľa hier je nadhodnotených :D

Hodnotenia na BGG išli výrazne hore so začiatkom kickstartrov. Veľmi veľa hier z KS projektov má rádovo vyššie hodnotenia ako je realita.
Napríklad moje pozorovanie je, že bežná hra stojí za pozretie od hodnotenia cca 7.3 (samozrejme aj nižšie môžu byť dobré, ale treba sa tým viac prehrabať). Avšak ak má KS hra 7.3, tak je to veľmi nízke - tam ak hra nemá 7.7, ani nepozerám, pretože ľudia sú väčšinou nadšení zo samotného projektu a tak dávajú vysoké hodnotenia.

Napr. B-sieged mal hodnotenia nad 8, keď prichádzal do obchodov a pekne dlho trvalo, kým klesol pod 7. KS projekt musí byť v retaily aspoň 1-1,5rok, aby sa mu upravilo hodnotenie do normálu.

Reakcia na pôvodnú otázku
Myslím si, že je to jednoducho tím, že ako hráč sa dostaneš skôr aj k hrám, ktoré by si si sám normálne nezahral. Kdežto pri filmoch a iných veciach si ľudia skôr vyberú len to, čo ich zaujíma. Plus hodnotenia sú často jednoduchšie ako pri hrách. Pri hrách toho hodnotíš dosť veľa a vkus je veľmi rozdielny a veľakrát naozaj záleží aj na partii ľudí viac ako na hre samotnej.

Inak - všimni si to pri rozšíreniach hier - veľmi veľa rozšírení má lepšie hodnotenia ako základ - je to skutočne preto, že sú tak dobré alebo preto, že si rozšírenie kúpi ten človek, čo už dal základu práve to vyššie hodnotenie? Samozrejme aj jedno aj druhé. Ale tam vidno, že keď je dopredu väčšia selekcia toho, čo človek chce, tak aj priemerné hodnotenie je potom vyššie.

...
Já obecně souhlasím s níže uvedeným, jen bych k tomu něco dodal:
1) Je asi pravda, že v celkovém počtu deskovkářů je asi větší percentuální zastoupení těch více inteligentnějších (vyjma mě, tedy :D) než je tomu u více mainstreamových aktivit, jako například sledování filmů. Přeci jen, hraní deskovek vyžaduje nějaké strategické, taktické a logické myšlení a navíc je do něj trochu těžší proniknout a udržet se v něml, což zaručuje jakési pomyslné síto toho pro koho deskovky doopravdy jsou a pro koho zase moc ne. A ti co do něj tolik neproniknou (ať už je to jakýkoliv důvod) se ani k nejpopulárnějšímu a tedy i k nejobjektivnějšímu žebříčku vůbec nedostanou, páč je to prostě už moc "geek". Třeba u těch filmů tam hodí hodnocení skoro každý, nemusí se o filmy vůbec zajímat, prostě se mu to líbilo tak desítka. Deskovkář co se dostal na boardgamegeek už z valné většiny do světa deskovek více pronikl a tím pádem je jeho hodnocení kritičtější a promyšlenější. A navíc si myslím, že celkově hraní deskovek prostě vyžaduje kritické myšlení a tím pádem i hodnotící jej aplikují do jejich výsledných známek.
2) Je pravda, že geek rating je zavádějící, jelikož co jsem se dočet, není to jen ari. průměr upravený o uměle vytvořené hlasy, ale je v tom i nějaký skrytý algoritmus, který prý údajně zohledňuje i desítková a jedničková hodnocení od pofidérních (rozuměj nových) účtů. To někteří geeci prý vypozorovali. Takže když se člověk pak podívá na average rating, tak už jsou ta hodnocení blíže k těm ostatním koníčkům.
3) Podle mě také jde o průměrný věk. Například průměrný hodnotící hráč počítačových her je podle mě mnohem mladší než ten co hodnotí deskovky. Stejně tak bychom měli brát v potaz i pohlaví a třeba i pracovní zařazení. Všiml jsem si, že mezi deskovkáři je mnoho programátorů, nebo mají nějakým způsobem blízko k matematice.
4) Také může hrát roli faktor menšího výběru kvalitních a populárních deskovek než třeba filmů či knih. Tím pádem se i striktní fanoušek fantasy prostě občas dostane i k jinému žánru. To třeba u těch knih tolik neplatí, tam můžte klidně celý život číst jen fantasy. A stejně tak je i méně spoluhráčů, takže je větší riziko že se občas musí někdo přizpůsobit někomu jinému a tím pádem si zahrát neoblíbený žánr deskovky a špatné hodnocení je rázem na světě.
5) No a samozřejmě, je to ve valné většině kolektivní zábava, takže zážitek ostatních přímo ovlivňuje i osobní zážitek.
---------------------------------
Deskoherní výzva Zatrolených her
Občasný recenzent na Hrajeme.cz

..
Jo a ještě dodám, že u seriálů, komiksů a sérií knih je to vyšší hodnocení jasně ovlivněno tím, že to hlavně hodnotí fanoušci daných sérií, ostatní co to nebaví se často mohou cítit nekompetentní hodnotit celou sérii když viděli jen začátek a hlavně povětšinou když už někdo začne třeba ten seriál koukat, tak do něj i spadne a začne ho bavit, páč prostě ho zajímá co bude dál a kvalitní to nakonec ani moc být nemusí.
---------------------------------
Deskoherní výzva Zatrolených her
Občasný recenzent na Hrajeme.cz

Rozdíl
Jsou to vážně odlišné kategorie, ke kterým člověk i jinak přistupuje. Tohle téma mě donutilo se zamyslet nad vlastními hodnoceními a vlastně korelují s tím, co tady píšeš - deskovky hodnotím výrazně přísněji než třeba filmy. Knihy jsou asi někde mezi tím. A videohry nehodnotím, protože to nikde nemá moc smysl.

Vůbec mi nedělá problém dát na ČSFD pětihvězdičkové hodnocení, ale tady u deskovek s maximem opravdu šetřím. Možná je to i tím, že filmy jsou přeci jen krapet dospělejší. Napadlo mě srovnání produkcí - zatímco u filmů je produkce téměř u všeho co se dostane do kina na špičkové úrovni a nenapadne nás hodnotit "technické provedení" (až ve chvíli, kdy je obzvláště dobré), u deskovek to neplatí a často mě překvapí, jak špatně vyprodukované některé hry jsou. U filmu také většinou čekám výrazně jiný typ zábavy. Deskovky navíc nejsou médiem na "přenášení významů", je to jejich až druhotná funkce. U hry přichází na přetřes i její společenská funkce. Když se film mé přítelkyni líbit nebude, může to mé hodnocení ovlivnit, ale sám zážitek to nezkazí. Když se jí nelíbí hra, dost pravděpodobně mi hraní zkazí a celý zážitek půjde do kopru a hra tím získá horší hodnocení. A tak by se dalo pokračovat. Šetřil bych s tím, že hráči deskovek jsou průměrně inteligentnější :))), spíš bych se zamýšlel nad tím, jak se od ostatních navržených kategorií liší.
---
Autor hry Velryby ničí svět

Bedikk
Taky jsem přišel na několik teoretických zdůvodnění proč tomu tak je (vysoká vstupní investice v podobě potřeba naučit se pravidla, velmi výrazný herní zážitek při různém počtu hráčů spolu s tím, že vydavatelé her uvádí mnohem širší rozptyl počtu hráčů než je optimální, finanční náročnost neodpovídající stejným očekáváním, jako by člověk za stejnou cenu mohl mít u knihy nebo filmu apod.). Ale možná je to celé mnohem jednodušší a deskové hry prostě obecně hodnotíme přísněji. Alespoň já osobně taky nemám problém dát 5 hvězdiček nějakému filmu nebo knize, ale i u nejlepších her co jsem hrál si tam vždycky nechávám nějakou mezeru a dám raději 4 nebo 4,5 a vlastně ani nevím proč..

hodnocení BGG
nevim jak ostaní ale me se libí i ten system hodnocení jak je na BGG ze ke každé hvězde je i slovní popis co by to melo obnášet a ja to podle toho tak i hodnotím, pak je logické že věšína hodnocení spadne do "prumeru" 6-7 a ty lepší jdou nad ale to my příjde OK a odrazí to podle mě skutečnost že tech skutečně vyjímečných her není zase tam moc.

bedikk
ale i ta inteligence je jedna z možných rozdílností... a hlavně, tady jde spíše o tu popularitu daného koníčku, čím méně populární, tím je v něm větší procento zapálenějších provozovatelů. Což u deskovek znamená hraní povětšinou složitějších strategických her, které už nějakou tu inteligenci vyžadují. Je to to samé jako by to třeba bylo u koníčku "skládání jednorožců z tisíce kousků papíru", také by tam bylo větší percentuální zastoupení zručnějších provozovatelů než u jiných koníčků.
---------------------------------
Deskoherní výzva Zatrolených her
Občasný recenzent na Hrajeme.cz

Jablka a hrušky
Nerad kazím záhadu, ale ve shromažďování dat jsi, Davide, udělal chybu.
Zatímco z BGG jsi zkopíroval aritmetické průměry 5 nejlépe hodnocených her, z IMDB jsi uvedl vážené průměry. Jedná se o výsledky úplně jiného výpočtu.
Pokud bychom vzali z IMDB aritmetické průměry, máme u seriálů hodnotu 8,4; u filmů 8,9 a u dokumentů 8,9.

Na Steamu není též uvedený aritmetický průměr, nýbrž podíl kladných hodnocení. Takový Gloomhaven má aktuálně přes 99,2 % hodnocení kladných.

GoodReads využívají 5stupňové hodnocení místo 10stupňového, což nelze přepočítat. Zatímco téměř dokonalá hra má 9/10, téměř dokonalá kniha dostane 5/5, jelikož 4,5/5 udělit nelze. Když hodnocení knihy vynásobíš 2, vyjde lépe než hra na stejném stupni dokonalosti.

Nelze-li hodnotit nulou, přepočet na procenta nedává smysl.

Porovnáváš čísla, která každé znamená něco úplně jiného.

jenikkozak
Děkuji za podrobnou analýzu, to bude nakonec možná ten důvod odlišných výsledků..

Záhada vyřešena...