petrin
Sa pýtaš čo je v hre náhoda alebo ako? Tak kde sú kocky a ťahanie si niečoho "naslepo" je náhoda. Ale to predpokladám že vieš :) Okrem šachu, asi nepoznám ani inú hru kde by nebola náhoda. Otázka je, v akom je podiele a ak sa aj určitý náhodný prvok vyskytne, do akej miery hru ovplyvňuje. V niektorých hrách v rámci jedného hrania, kde sa hádže kockou, môže mať jeden hod menší vplyv na hru ako iný pri ktorom sa rozhoduje o víťazovi (napr. je celý priebeh hry nesmierne tesný). Ja osobne hry s veľkým podielom náhody nemusím (cháp viac ako cca 50%) ale zase nemám rád ani hry, kde je jej minimálny podiel. Tým sa z hry stáva väčšinou sucharina bez vzrúša a hra stráca šťavu. Všetci len čumia do stola a prepočítavajú.

.....
Zajima me, co je podle vas nahoda,ktere hry jsou pro nekoho o nahode a pro druheho ne. Tak nejak prijit nahode na kloub. :-)

..
uff, psal jsem tu sáhodlouhý příspěvek, ale vypadlo mi připojení k internetu (doslova vypadlo :D), takže to už vážně opakovat nebudu. Jen napíšu jedno: Hra kompletně bez náhody téměř neexistuje. Vždy máš minimálně náhodu v tom kdo začíná, jak hráči sedí vedle sebe atd... Vezmi si například šachy (go, dámu atd) když oba dva hráči umí hrát lépe jako začínající (a že to je dost rozdílné hraní), tak jak se rozhodne kdo hru začne? To se mají porvat? Pravděpodobně padne los a to už máš náhodu. Samozřejmě, že se z šachů eliminuje náhoda když se zahrají dvě partie jednou tak a podruhé onak, ale když vezmeme v potaz partii jako takovou, tak je tam náhoda. Z toho vyplývá, že jediná hra, kde by nemusela být náhoda je hra se souběžným plánováním jako jedinou mechanikou... tam pak odpadá prvek prvního hráče a posazení hráčů u stolu... no jo, ale i vyhodnocení by muselo být souběžné, nebo spíše založené na iniciativitě karet (čehokoliv) No a každý hráč musí mít totožnou nabídku karet nebo vědět co mají protihráči... jediné co mě teď napadá je 6 bere ve variantě strategická a pouze ve dvou. Tam přesně víte co má váš protihráč na ruce, ale už nevíte kdy to zahraje.

Takže jak je vidět, s náhodou se to bere spíše tak, jak to slovo kdo vnímá. Vlastně prapůvodní význam kolikrát ani neplatí, ale stejně chápeme jak to mluvčí myslí, páč už se to zaužilo v pozměněném významu. To máte to sáme s feminismem... ale to už je kapitola na jiné povídání :D

nahoda robi hru
presnejsie moznosti ako nalozit s moznymi "nahodnymi" situaciami v hre - cim viac moznosti o to viac zabavy, bez toho by bola ta matika velmi sucha =)

Hra bez náhody
Terra Mystica s rozšířením. Tam není náhodné vůbec nic. Vše dopředu veřejné, určení rasy i pořadí prvního tahu je dáno veřejnou dražbou. Můžete namítnout, že náhoda je v tom, kdo bude první dražit, ale to není pravda. První vybírající vždy něco musí dát, takže je v podstatě jedno, kdo začne. Nezažil jsem situaci, kdy by se během prvního kola stanovila nejvyšší nabídka.

Druhou v pořadí bych dal Puerto Rico. Náhoda je jen v tom, kdo začne a to, jaké v dalších kolech přijdou plantáže.

Další hry, kde by nebyla prakticky žádná náhoda, neznám.


A ještě bych se rád pozastavil nad opěvovaným Vláďou, jehož hry se mají pyšnit tím, že v nich nejsou kostky, protože by to byl náhodný prvek, to on nerad, náhodu eliminuje. Prd, není pravda. Jeho hry se mi znechutily právě tím, jak zoufale náhodné jsou. Třeba v Příšerkách karty potřeb. V balíku jsou 2 agrese, šance dostat je nula celá nula nula nic a já je dostal obě ve dvou různých hrách. Na to se připravit nedá. Takže příšerka fuč a jak říká kamarádka, "už jsem hrál jen pro radost". To si raději čas od času hodím kostkou, protože vím, že to je náhodný faktor, počítám s tím a jdu té náhodě vstříc. V jeho hrách to tak nějak nejde. A nejsou to jen Příšerky, ale u nich je to nejmarkantnější. V závěsu pak Mage Knight...

Špatňák
To je zákon velkých čísel. Jeli pravděpodonost malá, tak se to stejně někdy stane. Do taroku jsem si v rámci semestru statistiky na výšce vypočítal všechny pravděpodobnosti možných hlášek do začátku hry. Prostě jaká je pravděpodonost, že dostaneš na ruku to a to. Sitauce hlášky s pravděpoností 0,02% se nám jeden večer vytočila dvakrát.

Vlaada nedělá hry bez náhody. Vlaada děla hry ke je náhody málo a kde se na tyto situace dá připravit. Třeba tvoje situace, mohli jsi mít artefakt který ti zvedá počet karet dané barvy na ruce a mít větší volbu. Nebo jsi mohl mít kartu lektvaru a tu potřebu neutralizovat. Nebo v případě agrese (zuřivost) jsi mohl poslat volného impa aby zabránil útoku. Případně mít klec pojištěnou nějakým vylepšením, nebo je ve třetí fázi v klecích prohodit - minimálně jednu kartu jsi už znal. Těch možností jak s tím pracovat je dostatek. To že jsi neměl v záloze ani jednu není chyba hry ...

petrin
náhoda - kostky, karetní balíčky

kostky - u wargamingu který se tváří jako strategická hra je náhoda v kostkách příliš vysoká. rotestaviš si jednotky tak abys soupeři rozstřílel jeho jednotku a pak za každou figurku hodiš počtem kostek uvedenych u jeho zbraně (1,2, vyjimka 3) a když ti uspěch nepadne tak maš smulu, pokud ti uspech padne tak si zas soupeřuv model haže test zbroje pokud neuspeje je zasažen, pokud uspeje tak se zas nic neděje. Prostě celá strategie je ovlivněna kostkama (pro mě děs)

karetní balíčky - velmi oblíbeny Pán Prstenů LCG je velmi ovlivněn tím jak se potkají karty setkání a tvoje karty v balíčku. Kolikrát nastane situace kdy stím co je na stole namáš co udělat jen kvuli tomu, že danou kartu nemáš zrovna na ruce a nic ti nepomuže i když tu kartu máš 3x v balíku. To u mě tuhle hru srazilo hodně dole.

Neříkám že nemám rád náhodu v hrách, ale záleží jaká ta hra je a o čem. Třeba arkham horror je hodně o náhodě jak v kartách tak i v kostkách a tam mi to vůbec nevadí. Karty udávají příběh a kostky zas jak je tvuj vyšetřovatel schopný.

morpheus
Wargamingem myslíš firgurkové wargamy? Já jen, že žetonkové wargamy sice také mají kostku, ale jde o úplně jiný typ náhody než uvádíš ty u figurkových. Jde o to jaká jednotka jak a na koho zaútočí a jsou na to tabulky podle kterých se hod vyhodnocuje, takže je jasné, že zaútočit narychlo naverbovanou domobranou na oddíl těžkých jezdců je prostě sebevražda od začátku. Což vede hráče právě k tomu připravovat si útoky tak, aby mohly reálně něco způsobit. Samozřejmě x superšpatných hodů v řadě se asi vždycky na hře projeví, ale na tu náhodu se dá připravit a nějak její vliv omezit.

A pokud jde o LCG, tak aktivně jsem hrál 3 (Agot 1.ed., Netrunner a nyní Agot 2.ed.) a samozřejmě se stane, že důležité a silné karty nepříjdou, ale na to musí být přeci ten balík připraven. Nemůžu spoléhat, že mi vždycky příjde jedna z 10 karet abych vůbec něco udělal. Já kupříkladu na prvním turnaji Agotu 2.ed. v prvních třech kolech ani jednou neměl to, co bylo hlavní silou balíku, ale ani jedna z těch her nebyla kvůli tomu hned prohraná.

coewolf
ano myslel jsem figurkové, konkretně warzone resurection.

Taky jsem hrál spoustu karetek (doomtrooper, magic, the spoils, android netrunner, wastelands) a všechny tím trpí, to je pak jen o tom jak to komu dojde. bud ti chybí karty nebo zdroje.

Teď nejlepší karetka co jsem hrál jsou settlers zrod imperia. Karty muzes dobírat více zpusoby, suroviny ruzne měnit atd. Je to sice budovatelská karetka, ale ten system je dobře vymyšlený.

morpheus
Ano, TCG, LCG a další deckbuildingové (ve smyslu, že si před hrou psotavím balík) karetní hry tím prostě trpí, to je jasné. Ale pro mě to není nějak obří míra náhody. Když si dobře postavím balíček, tak tam musim mít varianty co dělat, když mi některé stěžejní karty nepříjdou.
Settlery mám také rád, ale tam mi ta náhoda přijde větší, protože hned v několika prvních hrách nám důležité produkční karty přišly až v posledních dvou kolech, takže hra byla trochu zvláštní. Abych se přiznal tak mi to nevadí, ale to, že ti nepříjdou karty tě tam může zaříznout od dost víc (podle mě), protože i když si můžeš brát svoje karty či neutrální, tak těch karet je tam strašně moc.
Pokud ti vadí náhodnost lízání karet v karetkách, tak doporučuji Mage Wars. Tam tenhle problém odpadá. Sice jsou tam kostky, ale při rozpětí 0-2 se to dá.

Jinak obecně k náhodě. Vůbec mi ve hrách nevadí a třeba takové Ghost stories, kde je vlastně náhody dost (kostky, tahání karet), tak neberu jako hru s velkou mírou náhody. Někdy vás sice hra slušně pojede a nic s tím neuděláte, ale ta hra je prostě taková a tím se jí i člověk učí a příště se připraví i na takovou variantu. Nemám tedy problém s kostkama pokud mám možnost nějak jít štěstíčku naproti. Ovšem pokud jsou ve hře jen možnosti u d6 a co padne to se stane a já s tim nikdy nic neudělám, tak to musí být atmosferická bomba abych to zvládl;-)

coewolf
pokud nechodí karty ty co jsou zrovna potřeba tak mužes poslat 2 lidi pro kartu, nebo mužes zbořit kartu z ruky která ti dá za zboření karty. Nebo ty 2 lidi mužeš poslat pro suroviny dle výběru, tohle dost eliminuje tu nahodu v tom co máš za zdroje nebo že nemáš karty. Když to ze začátku nedojde tak se připravuju na další kola (hrabu karty do ruky) uzavřením pár dohod máš další možnosti jak dobrat karty nebo suroviny.
V settlerech mam nahrátých spostu her za všechny národy a nejvíc mě baví římani, sice pro postavení frakcnich karet potřebuji pořád něco bořit, ale na druhou stranu mají dost karet na sbírání bodu. Náhoda u settleru je, ale jsou tam herní prvky jak ji minimalizovat.

Magic trpel na to že mas v baliku barevné many a když jsi potřeboval dobrat karty a dosli ti 3 many po sobě tak jsi byl v háji, špatně promáchaný balík tě dokázal poslat do kytek. V tomhle bylo lepší karetní World of Warcraft kde jsi jako zdroje mohl vyložit libovolnou kartu lícem dolů.

špatňák
Ano terra mystica je hodně málo náhodná. Ale v puertu ricu je přímo podstatné vedle koho sedíš. Když sedíš vedle někoho, kdo ti furt nahrává, tak vyhraješ ani nevíš jak. Stejně tak naopak. Jako ano, je to hra ve které je naprosté minimum náhody, ale podle mě jsou lepší příklady s téměř nulovou náhodou. Například Vládci podzemí. A ty příšerky, přesně jak píše tarnow, to je spíše tvoje chyba, ale je zase pravda, že díky tomu, že ta pravděpodobnost byla tak nízká, tak si to nemusel očekávat. Zase na druhou stranu to je jenom jedna hra, pak máš 10 her za sebou skoro bez náhody.

...
Náhoda je ve všech hrách, protože "hra", kde není náhoda (tzn. ani kostka/kostky, ani lízání karet nebo něčeho tomu podobného) podle mě není hra, ale suché nudné počítání. Baví mě hry i s větším podílem náhody, jako třeba Talisman. Vžiju se do atmosféry a hru vnímám jako příběh. A co by to bylo za příběh bez náhody?

durin
talisman je dobrý příklad :-) , tam se jedná o příběh a "krkolomnou" cestu ke koruně moci. Stejně jako Arkham Horror je plný náhody a je to super.

mě vadí náhoda tam kde není skoro žádny duraz na příbeh a snažíš se jen porazit soupeře.

náhoda
Já bych jen rád podotknul, že náhoda ve hře vůbec nesouvisí s náhodou mimo hru, tedy kde kdo sedí, nebo kdo začíná, i když to může mít svůj vliv na výsledek hry. Je to předem daný faktor, se kterým se naopak může počítat.

Já obdivuju hry, které jsou na náhodě postavené, ale není to o tom, že někomu padají kostky líp, než druhému. Mluvím třeba o Smallworldu. Náhodné spojování rasy s vlastností je prostě bezva mechanismus, který hru činí pokaždé jinou a nejde tolik o štěstí.

Na druhou stranu mám rád i hry, které se tváří jako zcela postavené na náhodě, ale skutečnost je jinde. Tentokrát mám na mysli karetní Osadníky z Katanu (nebo lépe Knížata). Každý tah se sice hází kostkou na výnos surovin a je to čistě karetní hra, tudíž náhoda jak dělo, ale je to o tom, že hráči musí neustále přizpůsobovat strategii a optimalizovat svojí ekonomiku a karty na ruce tak, aby potlačili náhodu na minimum. Kdo říká, že zrovna tahle hra je moc náhodná, ten by měl hledat chybu napřed u sebe. Z mojí zkušenosti jde pro stejně dobré hráče spíš o závod. Na konci mají oba vše pod kontrolou a už je to jen o tom, kdo dřív získá poslední bod. A to se děje nejčastěji právě o jeden tah.

ke hrám téměř bez náhody ještě přidám
Ora et Labora (vůbec žádná náhoda až na startovního hráče) a Caylus (náhoda je ve startovním hráči a počátečním rozložení růžových budov, které je pak po zbytek hry neměnné).
A taky mi víc vyhovují hry s menším podílem náhody a mám radši karty, protože tam vím, že ta dobrá někdy přijde, zatímco u kostek ti můžeou celý večer padat jedničky. Ale zas na druhou stranu mi přijde zvrhlé suplovat kostku balíčkem karet s čísly 1-6, jak už jsem to tady párkrát četl. To radši přežiju to házení kostkou.
Zase na druhou stranu mám opravdu rád hry, kde nižší číslo kostky neznamená automaticky, že je lepší/horší (např. Bora Bora, Macao, Řím, La Granja ...)

hm
- Tak u mňa náhoda dáva do hry napätie, a hlavne dáva nečakané zvraty a to je to čo sa mi páči hlavne na kockách. Druhá vec je už s kartami, to mi veľmi nesedí. A koľko krát už bolo aj omielané, že ak je v hre jeden - dva elementy s nízkou pravdepodobnosťou, ktoré môžu hráča zničiť, tak je to ešte horšie ako keď je takých elementov viac a môže sa na to hráč pripraviť (prípad špatňáka). Kto by sa - pripravoval na niečo, čo má pravdepodobnosť príchodu 0,2 % ?? A to sú aj veci, prečo mi napr. nesadla zatiaľ ani jedna hra od V. Chvátila.

2 poznámky
1) Jak hrají hráči NENÍ náhoda. Je to výsledek rozhodovacího procesu, kterým si ten hráč prošel. Mohl se rozhodnout dobře/špatně/dobře pro sebe/špatně pro sebe, ale ROZHODL SE. Udělal to záměrně. Není to o tom, že by si v hlavě hodil virtuální kostkou a ta mu řekla "beru starostu".
Názor, že rozhodnutí hráče je náhodné, jsem už několikrát slyšel a sry; je to hovadina. Hodně mi to zavání tím, že vše je předurčeno, naše kroky řídí bůh a my o ničem nerozhodujeme. Stejná kapitola.

2) Příšerky:
- Artefakt je ve hře tuším dvakrát a hráč si vybere, kterou barvu chce. Pokud ho nezískáš, jak se na to připravíš? (A jinak v jedné z těch her jsem ho měl. Bylo to k ničemu.)
- Kartu lektvaru jsem použil asi o 2 kola předtím, protože nastala podobná, byť méně nepravděpodobná situace.
- Volného impa jsem neměl.
- Klec jsem měl vylepšenou jinak, protože ta příšerka neměla ani jednu červenou kartu potřeb. Proč bych ji zajišťoval na agresi, když ji potřebuji třeba krmit?
Logicky mi zdůvodni, proč se mám připravovat na něco, co má pravděpodobnost nula celá nula nula nic. Cílem hry je odhadnout tahy soupeřů, do toho si zajistit to, co budu reálně a pravděpodobně potřebovat a popasovat se se zbytkem. Takže když chce moje příšerka žrát a bavit se, tak prostě budu předpokládat, že tohle musím vyřešit a i rozložení karet v balíku tomu odpovídá. Pokud si budu říkat "Hm, ale co když zrovna já dostanu ty dvě agrese? Raději se připravím.", tak mi takříkajíc "ujede vlak", protože budu dělat krajně zbytečné tahy a ne ty, co potřebuji k výhře. Když opět použiji analogii. V práci mě potřebují, je chřipkové období, nesmím onemocnět a nechám se přeočkovat proti nilské chřipce a tuberkulóze? Zní to logicky? Jasně. Pár případů za rok se stane...

Apropos. Karty potřeb se tahají až poté, co umístím impy. Takže bych je musel nechávat sedět doma na zadku a ztrácet tahy.

Přidám za mě trošku do mlýna
Za mě jsou ideální a rozlišné hry s přijatelným faktorem náhody tash-kalar a Mythic Battles, každá má kouzlo náhody úplně jiné. Tash kalar beru jako silně poziční hru, kde díky náhodě jede mozek na plné obrátky především v daný tah a pak může chvilkově zrelaxovat (pokud nepočítá všechny soupeřovy karty co zahrál a nesnaží se eliminovat vše na minimum a uvažuje jen nad pár zásadními), protože situace se dovede za tah soupeře (nedej bože soupeřů, či týmu) rapidně změnit. Mythic battles beru zase jako variantu na šachy, kde hra nutí využívat dané možnosti (použitelné jednotky z karet na ruce, ale přitom se tento mechanismus dá obejít) a současně nejgeniálněji řešené kostky co jsem viděl. Někde jsem tento způsob zažil popisovat jako řízené štěstí, protože i když kostky nepadnou, tak se dají jejich hody upravovat a současně i díky kostkám může slabá jednotka přijatelně zasáhnout silné jednotky, ale nezabít je.

Špatňák
Tak je to taky o tom jak tu hru hraješ. Pokud nemáš lektvar tak se ho snaž co nejdříve získat zpět na ruku. Je to univerzální pomoc proti trablu, který jsi měl. To že jsi ho neměl, opravu není chyba hry.

Volný imp. Tak to je docela průšvih. Hrávám to tak, že mívám cca 1 až 2 impy na nečekané kombinace. Nechat kolo bez volného impa bych si dovolil nazvat herní chybou. Volný imp pomůže s potřebou klubíčka, pomůže s magii i s zuřivostí. Pokud ho nevyužiješ takhle, můžeš ho poslat do prázdné klece vykydat. Pokud ho nepoužiješ ani takhle prinese ti minci a získáváš tak možnost v příštím kole formovat silnější skupiny. Pokud jsi všechny vyházel na herní plán, tak se pak nediv, že nemůžeš pracovat s nečekanými situacemi.

Dovolím si taky příměr. Představ si že v zájmu plného vytížení (jako vlastník expediční firmy), vyhážeš všechny řidiče s dodávkama a necháš jen ty, kteří jsou plně vytížení. Pak, světe div se, dostaneš obrovskou zásilku, kterou potřebuješ rozdistribuovat v daném časovém termínu. Tím přístupem „efektivita na 100%“ sis zadělal na to, že neumíš pracovat s nečekanými situacemi a příjdeš o dobrý kšeft.

Artefakt, vylepšení klece, ano je ve hře jen v omezeném množství, ale je to pouze jedna z několika možností jak s tím pracovat.

Pak je ještě možnost máš-li více příšerek jinak rozdělit potřeby, často se dá vymyslet efektivnější kombinace.

Tak to shrneme, máš cca 6 možností co dělat. Nejefektivnější dvě jsou lektvar a volný imp – druhá zcela běžně dostupná. Zbylé čtyři spíše podpůrné jsou artefakt, vhodná klec, vhodné vybavení klece, jiná distribuce potřeb mezi více příšerek.

To jaké potřeby přijdou nevíš – máš možná nějakou představu o nějaké pravděpodobnosti co příjde, ale jeli tam kombinace byť nepravděpodobná ale je tam, tak mi přijde divné se divit tomu, že opravu přišla. Tvému popisovanému problému se vyhneš práci s volnými impy v každém kole – to že si nenecháváš volné impy je herní chyba.

Posuňme se tedy k tomu co se stalo. Tvoje zvířátko dostalo 2 žetony strádání. Tohle není věc, co by rozhodovala, jestli hru vyhraješ. Můžeš nabrat další příšerku, a pokud máš ve výběhu plno, tak tuhle propustíš a přijdeš o 1/10 bodů což pokud nejde o předposlední nebo poslední kolo je většinou 1-3 body. Hra konči v průměru kolem cca kolem 60-70 bodů. Jiná dobře prodaná příšerka ti může přinést klidně i 18 bodů (jsou další dva způsoby jak se jich zbavit, ale tenhle je nejjednodušší). Ještě ji můžeš prodat prvnímu kupci na kterém budeš mít pro prodej plusové body a uvolnit tak místo ve výběhu.

Na závěr ti doporučím. Přečti si znovu pravidla, abys viděl, jaké všechny možnosti ve hře jsou. Pracuj s možností volných impů a snaž se mít lektvar. Dva žetony strádání na jedné příšerce jsou banalita, nikoliv věc, která rozhoduje hru. Tohle není o náhodě – to je o tom, že nevyužíváš všechny možnosti, která ta hra má a hraješ to na 100% na desce, což ti bere možnost vykrývat nečekané situace.

Náhoda
Náhodu moc rád nemám, ale jsou typy her, kde mi náhoda nevadí. Patří tam především rodinné hry cca do 30 minut nebo nějaké rychlovky, které odkroutíme do 15 minut. Pokud se mám s nějakou hrou zabývat přes hodinu, tak hry s náhodou nechci.

Naopak se mi nelíbí hry, kde se prostě musí házet, aby se něco povedlo. Tedy situace typu, ve hře jsi se lopotil jako divý, ale i s tímhle super bitevníkem pokud nehodíš pět nebo šest, tak máš prostě Smolíčka. Pokud hra neumí ohodnotit, jak ses v ní choval během průběhu hry, tak je něco špatně.

Kostky mám rád pokud se s nimi pracuje jako například v Malé velké Galaxie (lze přehazovat pokud máte energii, lze kopírovat akce soupeřů, pokud máte kulturu), Troyes (kostky jsou zdroje dostupné pro všechny a můžete pracovat jak s jejich hodnotou tak jejich počtem, a taky je lze přetáčet i přehazovat) nebo třeba Die Burgen von Burgund, kde kostka určuje možnosti, ze kterých si budeš vybírat.

k té nulové náhodě
To jak sedí hráči vedle sebe je doopravdy náhodný prvek, protože když se posadí špatný hráč, nebo nováček vedle někoho silného, tak ostatní hráči nemohou tomuto hráči konkurovat, protože slabý hráč mu buďto nahrává, nebo mu ničím neškodí, zatím co u ostatních hráčů dochází ke škození. Tohle platí hlavně u Puerto rica nebo třeba dejme tomu i u pexesa... když jsem ho hrál s mojí přítelkyní co má pamatováka jak hrom a seděl jsem po její levici, tak mi vždy sebrala všechny dvojice, které jsem věděl kde jsou a nechala jenom neodhalené karty... jak jsem k tomu přišel, že jsem nemohl bojovat ani o druhé místo, když předemnou hrála osoba, která mi nedovolila pomalu ani jednu dvojici? Jasně to je dětská hra, ale jedna z těch kde je také minimum náhody. Stejný případ se mi dost často stává u Puerto rica. Sedím po levici vedle nováčka, na 70% vyhraju. Sedím vedle zkušeného, šance už jsou 50%. Sedím vedle někoho zkušenějšího než já, mám už jenom šanci zhruba 33%. Tohle je náhoda, sice s tím můžu počítat od začátku, ale stále je náhoda, že zrovna já vyfásnul někoho slabšího, nebo někoho, kdo chce jenom škodit. Proč ho nevyfásnul jiný hráč?

Ale souhlasím s tebou špátňáku. To co udělají hráči vlastně náhoda není, ale to, že jsme se nějak rozesadili už náhoda je. To je to samé jako začínající hráč.

Jinak další hra téměř bez náhody:
Myrmes - jsou tam sice kostky, ale ty určují pro všechny stejné podmínky. Náhoda vstupuje do hry až počínaje druhým a třetím rokem, kdy ty události mohou jít proti plánu , který jste si navolili, ale bez tak se dají ovlivnit larvama, takže ten podíl náhody je tam zhruba stejný jako plantáže u Puerto rica.

.
S těmi Příšerkami nesouhlasím. To, co popisuješ, je samozřejmě 100% pravda.
1) Přijít o příšerku není jen 1/10 bodů. Musíš pak získat novou a kolo či více ji piplat, abys nahradil její hodnotu. A tento ztracený čas zcela neomylně využijí spoluhráči, aby před tebou získali náskok. Navíc sis ji pravděpodobně chystal do soutěží a na prodej, kdežto ta nová těm plánům už nesedí. Nikdy jsem neviděl vyhrát nikoho, kdo přišel o příšerku. Možná tys to viděl, ale já s mamlasy, kteří by takovou příležitost nevyužili, ve skupině nemám.
2) Hrát tak opatrně, jak jsi popsal, si fakt neumím dost dobře představit. V té hře je potřeba občas zariskovat, abys získal lepší akce a z toho plynoucí výhody. Může to epicky nevyjít, ale opět moje zkušenost z hraní; kdo se drží jistoty, toho nevídám vyhrát. Samozřejmě se mi může stát, že pak chytnu dvě agrese z celého balíčku, které nevyřeším a mohu si za to sám. O tom žádná. Riskoval jsem a náhoda si mě našla. S tím vším souhlasím. Nicméně je to pro mě konec hry. Eurovkáři mi tvrdí, že nebudou hrát AT, protože se tam háže kostkama a to je náhoda. Tohle nepochopím. Když zaútočím s dvěma tanky na pěšáka a on mi je oba rozbije, tak to byla náhoda jako svině, ale nezničila mi hru. Příště to zkusím znovu, v očích ostatních jsem oslabený, hráč s takto úspěšným pěšákem posílený a pozornost ostatních se pravděpodobně zaměří na něj a mohu se nadechnout. Principiálně mi to připadá jako srovnatelný risk s tím, když si řeknu "Jaká je šance, že si nenechám impa doma, kdyby přišly obě agrese z daného balíčku?" Akorát s tím rozdílem, že Příšerky mi tu chybu už nikdy neodpustí. A to je meritem mého původního příspěvku. Takže co je větší náhoda? AT, nebo Vláďovi příšerky?

----------

Rozesazení hráčů? No co ti na to mám říct? To už pak berme jako náhodu i to, jakou hru zvolíme pro hraní. Je samozřejmě jasné, že nováček dokáže zmrvit hru. Zvláště, když je v ní nějaká možnost king makingu. Já osobně hry s nováčkama neberu vážně. Je to pro jejich naučení a ochotně jim radím(e), co by měli udělat a proč. Tj. řezání si vlastní větve. Příště to už umí a hra je plnohodnotná. Tohle mi spíš (bez urážky) připadá jako snahu o dohledání náhody za každou cenu.
Když to vezmu z jiného úhlu pohledu. Terra je má oblíbená hra a nadprůměrně často ji vyhrávám. Ale Ládínka neporazím. Je to náhoda? Že hraji zrovna s ním? Podle tvé logiky bych to tak brát mohl. Stejně jako když ty hraješ pexeso s přítelkyní, která má excelentní paměť (jinak upřímnou soustrast bro - moje má dobrou paměť, čímž si pamatuje většinu mých chyb, opomenutí a škobrtnutí, ale kdyby si je měla pamatovat všechny dokonale a do puntíku.... :D :D :D :D :D )

Z jiného soudku. Je fakt, že si vybírám s kým hraji. Pokud o někom vím, že se chová, s prominutím, jako debil, tak do toho raději ani nejdu. Ztratím tak čas, který jsem si mohl užít. Je rozdíl, když se někdo chová tupě z neznalosti hry, nebo takový prostě je. To pak třeba to Puerto Rico dokáže zabít. A je jedno, jestli díky tomu vyhraju. Takové vítězství nepotěší. Nemá hodnotu.

Špatňák
Na Lize deskovek se v 0. ročníku hrál Nexus Ops. Dvakrát jsem za všechny zdroje pořídil draka, dvakrát mi na něm padla jednička a následně v boji zařval. Nepřišlo mi, že bych pak byl v očích ostatních oslabený a proto se zaměřili na soupeře. Prostě jsem přišel o své zdroje a ztrátu oproti ostatním jsem už nedohnal (neměl jsem jednotky, kterými bych plnil mise, obsazoval doly atd.).
Možná je Nexus jiný druh AT, než máš na mysli (protože se tam stejně ve výsledku jede na vítězné body), ale přijde mi, že ztratit 2 tanky v boji proti pěšákovi je taky citelná ztráta do ekonomiky. A na otázku, proč jsem teda za všechny zdroje koupil draka už ti neodpovím. Možná to bylo proto, že mi přišlo výhodné útočit jako první s 5/6 pravděpodobností na zásah. Možná jsem na něj měl misi. Už je to dlouho, takže jediné, co mi utkvělo, je ten hořký pocit.

to Kew
Tak co lezeš se samotným drakem do bitvy. To není o náhodě, že ti padla jednička. Základem v Nexu je mít drahé figury pojištěné nějakými levnými pěšáky jako kanónenfutr. V takové hře se dá s náhodou počítat a pojistit se proti ní.